JÁHLOVÝ CHLÉB - bezlepkový

Když jsem se před nějakou dobou dozvěděla verdikt "alergická na lepek", bylo to pro mě, jakoby mě v tu chvíli někdo bodl nožem. Pečení totiž miluji, svůj první výtvor jsem upekla ve věku 11 let, kdy jsem zcela sama pokořila svůj první moučník (jednoduchou makovou buchtu). Bez pečiva si neumím představit start dne, a víkendovou kávičku bez bábovky?....to pro mě bylo teprve něco nepředstavitelného.

Nepatřím však mezi ty, kdo by vzdali bitvu bez boje, proto jsem vykročila se svými vojáky v první linii (rozumějte pomocníky KitchenAid a začala tvořit. Zpočátku to byla neuvěřitelná alchymie, protože jsem odmítala používat bezlepkové směsi na pečení, které obsahují spoustu škrobu a "Éček", a rovnou jsem se vrhla na přirozeně bezlepkové suroviny, které ovšem svými vlastnostmi ani zdaleka pečení s klasickou moukou nepřipomínaly. Mé první výtvory tak byly buď tvrdé jako cihla, nebo se rozsypaly, jakmile jsem je vyjmula po upečení z trouby apod.

Časem jsem si však osvojila několik zajímavých technik, díky kterým je moje přirozeně bezlepkové pečivo vláčné, jemné a dokonce i velice chutné (což se o kupovaném bezlepkovém pečivu dá říci jen zřídka). "Chutnost" pečiva jsem testovala na svých přátelích, kteří jsou zvyklí na máslové croissanty a klasické domácí buchty, a vůči bezlepkovému pečivu zaujímají dosti odmítavý postoj, proto jsem byla skutečně velmi potěšena, když mé výtvory zhodnotili jako velmi chutné, a dokonce na našich pravidelných setkáních mé bezlepkové pečivo vyžadují.

...vzhledem k tomu, že mi poštou od vás chodí časté dotazy na mé techniky bezlepkového pečení (či se s nimi setkávám na předváděcích akcích KitchenAid), pokusím se vám několik z nich postupně přiblížit tak, abyste to zvládli také vy doma, sami a na první výbornou.

Podmínky v mé pracovní kuchyňce jsou poněkud improvizované, doufám tedy, že mi odpustíte nízkou profesionalitu fotek...
 

 

Pro ty, kdo budou s jáhlovou moukou pracovat poprvé, mám ještě jedno malé upozornění. Těsto z této mouky "zavání"...a to dost nelibě. Jakmile se však pečivo upeče, jeho chuť i vůně je zkrátka neodolatelná.

S běžným žitným či pšeničným chlebem se tento chlebík sice srovnávat nedá, ovšem pokud jáhlové mouce odpustíte trochu atypickou chuť, a zvyknete si na ni, jiný chléb už chtít nebudete.

...

Ingredience:

300 g jáhelné mouky (zakoupíte ve zdravé výživě) 
100 g libovolné mouky * 
2 vejce (žloutky a bílky zvlášť)
250 g polotučného tvarohu
500 ml vody
lžičku jedlé sody
2 lžíce psylia
sůl, koření
 

* na zjemnění chuti jáhel, ovšem není nutné...mě se například osvědčila kombinace 50 g kaštanové + 50 g rýžové mouky (variant je celá řada - např. amarantová mouka, sójová mouka, kukuřičná mouka, či ovesná mouka pro ty, kdo nemusí dodržovat striktně bezlepkovou stravu)

Postup:

Psylium rozpusťte ve 2 dcl vody a nechejte nabobtnat (vznikne gel). Chléb bude díky němu pružnější a nadýchanější, a nebude se vůbec drolit.
 

 

Zbylé množství vody (tedy 300 ml) vlijte do mísy, přidejte žloutky, tvaroh, lžičku chlebového koření či rozdrceného kmínu a vše společně rozmíchejte pomocí ručního šlehače KitchenAid.
 

 

Poté postupně přisypávejte sypké ingredience (mouky smíchané s jedlou sodou a 1/2 lžičky soli).
 

 

Vše pomocí šlehací metly zpracujte do jednolité hmoty, do které následně přidejte také gel z psylia.
 

 

Na závěr pomocí stěrky nebo vařečky opatrně vmíchejte také vyšlehaný sníh z bílků.

 

 

Hotovou směs nalijte do chlebové formy vystlané pečícím papírem a vložte do trouby vyhřáté na 200 stupňů.
 

 

Po deseti minutách snižte teplotu na 180 stupňů a pečte cca 30 minut, míru propečení zkoušejte pomocí špejle.
 

 

Po upečení nechejte vychladnout na mřížce a můžete podávat.
 

 

Chlebík je úžasně vláčný, nadýchaný, a věřím, že vám bude chutnat.
 

 

Skvěle chutná např. namazaný s tvarohovou pomazánkou (tvaroh + bylinky a sůl + vejce natvrdo nakrájené na kostičky)