SVATBY PODLE "PANÍ MAKRONKOVÉ"
Svatby podle paní Makronkové…
Byla jsem v pubertě, když byl velkým hitem film s Jeniffer Lopez "Svatby podle Marry".
Milovala jsem ho, hltala jsem každý ten svatební detail a tajně si přála jednou dělat takovou krásnou a kreativní práci, plnou dojemných okamžiků, i když z povzdáli.
Čas plynul, odvál mě na studium veřejné správy a později i literatury, a nějak jsem tento sen uzavřela do jakési tajné skříňky ve své hlavě a odložila ho na neurčito. Rychle přišla rodina a jiné starosti. Přišlo trápení okolo synovi diagnózy a potřeba najít znovu sama sebe. A zrovna v tu chvíli vstoupili do mého života makronky. O nich a o mně už jste možná slyšeli, ale o tom tu dnes psát nechci, to si povíme jindy. Dnes vám chci vyprávět o tom, jak, aniž bych to nějak plánovala, jsem si i jako paní Makronková, přeci jen ke svatbám cestu našla.
Moje první svatba…
Bylo to v dobách, kdy jsem makronky pekla na zakázku pouhých pár týdnů. Oslovila mě klientka s tím, že by si místo svatebního dortu pro své hosty přála makrónkovou pyramidu, která měla obsahovat něco okolo 200 kusů makronek. Trochu mě to vyděsilo, v těch dobách jsem měla starou troubu a můj denní výkaz makronek byl něco okolo 50 ks a ne vždy byly stoprocentní. Ale byla to výzva a já jí přijala.
Nevěsta mě požádala, zda bych mohla přijet pyramidu naaranžovat, což pro mě bylo velkým potěšením. Hned po příjezdu na místo na mě dýchla nádherná atmosféra, všichni byli slavnostně oblečení, ale měli i krásnou slavnostní náladu. Na mě už čekalo místo určené pro pyramidu, střed svatebního stolu ve tvaru T. Když jsem z přepravky vytahovala první makronku, ruka se mi třásla.
Ten pocit, že máte v rukou něco tak důležitého, jako je svatební dort, i když v makronkové podobě, mě nenechával klidnou. U poslední makronky jsem konečně začala dýchat, vše vyšlo – jak počty, tak barevné odstíny k sobě krásně pasovaly.
Když jsem odcházela a pohlédla do nádherně vydekorovaného altánu, bylo mi jasné, že tohle není má poslední svatba.
Brzy byly fotky, na které jsem dostala povolení umístit je na naše facebookové stránky, a velký svatební boom pro naše makronky na sebe nenechal dlouho čekat.
Můj první svatební dort…
Jak jsem se vůbec dostala k dortům? Dcerka kamarádů slavila svůj první rok a oni dva se na mě obrátili s prosbou, že ten dort zkrátka musí být ode mě. Byla to opět výzva, protože ač už jsem v té době měla za sebou velkou praxi v makronkách, na dortový level, a ještě k tomu na první dort, jsem si nevěřila. Oni ale naléhali a prosili, a tak jsem začala googlit. Našla jsem recept na jeden nadýchaný lehoučký korpus, ve kterém je málo surovin, ale jeho příprava zabere cca 30 minut. Už v té době mi bylo z instagramu a pinterestu (tam já chodím na inspiraci) jasné, že fondánovým dortům odzvonilo. Dortík byl lehký jako vánek a krém z mascarpone a šlehačky jak by smet. Sklidila jsem velký úspěch a s mascarponovým dortem z domácího piškotu, ovocem a makronkami přišla dortová vlna, se kterou jsem ani ve snu nepočítala.
V této době mě oslovila i nevěsta, která měla naplánovanou nádhernou svatbu v jemném rustikálním stylu. Na této svatbě bylo nádherné to, že nebyla vyumělkovaná do posledního detailu, ale měla neskutečnou duši. Luční kvítí a třípatrový dort od cukrářky, které se rozklepaly kolena hned ve chvíli, kdy nevěsta vyslovila přání na počet porcí a počet pater. Ochutnala totiž náš dort a zkrátka nedala jinak, než že tenhle musí být ten jediný nejlepší svatební.
Když jsem dort skládala dohromady, byla jsem nervózní stejně, jako tenkrát u maturity.
Spoustou věcí na něm jsem si nebyla jistá, aby taky ano, byl to můj první 3 patrový dort a můj první svatební dort vůbec! A najednou to přišlo, zazvonil zvonek a nevěsta byla tady. S třesoucíma se rukama jsem nesla dort ven, ve chvíli, kdy jsem pohlédla na nevěstu, bylo vše pryč. Nevěsta plakala dojetím, že je přesně takový, jaký si přála, s otiskem lidské ruky a práce a zkrátka s duší a já řvala jak malá holka s ní. Ten pocit, kdy vám najednou vyskočí husí kůže z toho, že jste tomu druhému mohli dopomoci k takové radosti je zkrátka k nezaplacení a zůstane ve vás dlouho.
Sladké bary…
Teď mi tak došlo, že s každým rokem se posouvám o svatební level víš a víš. V loňském roce mě oslovovaly nevěsty s tím, zda nedělám kompletní sladké bary s půjčením dekorací a dalšími zákusky. V loňské svatební sezóně to bylo nepředstavitelné, ale pak přišla zima, svatby utichly a mě se začali honit další plány v hlavě. A tak, když jsme dostala v únoru pozvání na svatební veletrh, rozhodla jsem se, že můj stánek bude sladký bar v boho stylu. To je styl, který pro rok 2017 asi vítězil. Hned v závěsu je za ním rustikální svatba.
Co to přesně znamená?
Konec dortů z fondánu a marcipánu. Dorty jsou nahé, polonahé nebo pokryté jen mascarponovými či meringue krémy, dozdobené sezónním ovocem, čerstvými květinami, makronkami a třeba sněhovými pusinkami.
Dekorace ze starých věcí, krajky, pytloviny, lucerny, svíčky a živé květiny, a to je mi neskutečně blízké. Kreativní člověk se dokáže vyřádit.
Hned po svatebním veletrhu přišly 3 zakázky na kompletní sladký bar a mě přišlo nové učení. Dezerty do skleniček zdobené jutou, shánění starých šálků s podšálky, které zaplním makronkami, dopilování dalších drobných zákusků, které by mohly ozdobit ty nádherné sladké bary, které se nevěsty rozhodli objednat si z důvodu, aby si jejich svatební den vychutnali absolutně všichni, aby babičky nepekly do svatebního rána a maminky nebyly vystresované, že toho nestihly připravit dost, více než samotné nevěsty.
Za týden mě čeká příprava posledních desertů na sladký bar pro mou poslední letošní svatbu. Mé krátké shrnutí? Někdy to bylo velice náročné, někdy jsem pekla skutečně do noci, celkový počet svateb a sladkých barů si netroufám odhadovat a toto léto mi uteklo asi tak 3x rychleji, než jindy, ale už mi od vás, mé milé nevěsty, začínají přicházet nádherné fotografie od vašich svatebních fotografů, děkovné emaily a zprávy a já vám tímto děkuji, že mi vlastně plníte můj dávný sen, aniž byste o tom věděly.
P.S.:
Mou lásku k Edíkům asi znáte, bez nich by žádné svatební pečení nebylo. Brzy se má KitchenAid rodina rozroste o další přírůstek, a u vybírání toho pravého jsem si vypůjčila jeden nádherný kousek ze svatební edice. To zkrátka nešlo ho na jedné svatbě nevyfotit. No uznejte sami dámy, kterou z Vás by takový svatební dar nepotěšil? :-)
Mějte se fajn, a těším se, co budu moct napsat o nadcházející sezoně :-)
Článek pro Vás sepsala Radka Luňáková z blogu Makronky Malý Princ
